top of page
  • Obrázek autoraVoita

Bogura, D1

"Mám pocit, že sdílíme autobus do Bogury. V 11.45?

spadlá čelist

"Točím tam dokument o chudobných ženách.

štípni mě

"Méno je Farid. Kdybys cokoli potřeboval, ozvi se.

nepřestat snít!

řidiiič!

Noční jízda byla překvapivě plynulá, až na pár okamžiků, kdy jsem se vzbudil a krajina okolo nás letěla rychlostí 130 za hodinu a přišlo mi, že se co nevidět někde rozstřelíme.

Nestalo se a my i tak potřebovali sladkých osm hodin.

Bogura

Jak najdeš hotel, když nepoznáš, jak zde vypadají? Bez nápisů v naší abecedě, s výjimkou nemocnic a lékáren. V němé zemi, se zaječím instinktem prchat, jakmile se někdo jen pokusí přiblížit?

hotel a pokoj

"Vypadáš, jako že jsi ještě neměl snídani, pane. Chtěl bys jednu na účet podniku?

Našel jsem jedno místo.

Recepční mě dostal, když začal jmenovat ceny pokojů od nejdražšího a dostal se až k tomu za 500 korun na noc.

To je pořád hodně, na J-JV Asii, ale uplatil mě bonusovou snídaní.

Internetové vyhledávače začínaly na dvojnásobku a svět už zase utiskoval déšť - a tak mi to celkově přišlo jako velmi rozumná nabídka.

Nadíma za ni sprdnul jeho šéf, což v mých očích jeho gestu jen dále přidalo na váze.

rozhodující snídaně

Jak poznáš sdílený TukTuk, když tu nikdo nevyvolává stanice? Centrem Bogury nejezdí autobusy. A dovedeš si představit cizince (třeba velkýho černocha), jak ti leze do soukromýho taxíka? Jsou určitý věci, který mi můj bílej status znemožňuje dělat v protiváze k věcem, které mi díky němu prochází.

páteční trh / prázdné nákupní středisko

další kruháč

Punda Vhardhan Bangladéšský předchůdce ze století před Kristem, s hlavním městem Pundranagar, jehož ruiny se rozkládají patnáct kilometrů za Bogurou.

První dojmy: v Bangladéši lidé dusají po památkách, pěstují v nich zeleninu a týrají slony.

První a druhý fakt dávají smysl, s přihlédnutím k tomu, že zde zůstaly pouze obvodové zdi a pár placatých úrovní místních pyramid. Třetí postřeh mě rozesmutnil; slonďa byl živoucí atrakcí pro vesničany, co si vyšly užívat prvního dne víkendu.

zdi, zahrádky,

Otto Pevně Upoutané Nohy

Mimo Dhaku roste má cena strmě vzhůru. V hlavním městě jsem byl oceněn na deset místních, tady to již je patnáct. Aspoň mi to usnadnilo zklamaně kývat, když přede mnou pokladní na obědovou pauzu zavřela další sekce venkovního muzea. Musím si rychle přivyknout, že každé dveře zde znamenají nové vstupné a pokud je návštěvník bílej, tak cena naskakuje docela rychle.

v práci

navrácená země

"Můj ty Alláhu, on úplně rozsedí trávu naší kravky! (Volný překlad z Bengálštiny.)

Jak vysvětlit místní farmářce, že ne, s tím jak jsou místní mokré kopečky zelené, pár minut sezení ji krávu k smrti fakt nevyhladoví? Nebo všem mužským členům její rodiny, které na mě obratem povolala?

O deset minut později mě zastavala turistická policie, aby mi vysvětlila, že Bengálci jsou hodní a zvídaví a začala organizovat hromadnou foto-seanci se mnou jako hlavní hvězdou.

Napadlo mě, co si myslívají hodné filmové hvězdy, které k selfíčkám s cizinci na ulici svolují. Zkoušeli se tak chovat rok, každej den, celej den? V Kanclu jsem byl odchycen polonahý, při cestě do sprchy.

není úniku



"Většinou jídlo na pokoj neservírujeme, ale když ty jsi tak speciální. Prosím, jen ho nejez v posteli!

Nadim je jiná třída. V jeho ranním nadšení mi opomněl sdělit, že večeře je také zahrnutá v ceně, což obratem ustálilo cenu pokoje na polovině, čiže stejné částce, jako jsem platil v Dhace. Taky možná zapomněl zmínit, že příplatek za večeři je volitelný. Nikdo nejsme dokonalí.

Vlastní lednička, skutečná klimatizace, TV, noční lampička a světlo, interní telefon... přijdu si značně nepatřičně.

každej den

každou minutu

11 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Česká zima

Comments


Nezapomeň prosím poslat srdíčko, funguje jako ukazatel aktivity. A zvaž sdílení s kamarády. Díky!

bottom of page