top of page
  • Obrázek autoraVoita

Denní výlet do 5.700 metrů

Na cestě za městem o šestý. Mine mě několik aut, převážně po střechu plných místních, nebo Contract Carriages ('smluvní vozy') s prvními turisty. Zpomalí u mě mnich, sám v autě, ale jede dál. Občas lidé nechápou koncept - a tradičně se tu auta staví mácháním dlaní k zemi. Nakonec mi staví Willom na cestě nafotit dům na prodej. Říká, že pozemky i domy tu bývaly levné, dokud je nikdo okrem místních nemohl koupit. Tenhle zákon byl zrušenej nějakejch 20 let dozadu a od té doby ceny rychle rostou, spolu se sílícím proudem turistů.

po ránu




Vysazuje mě uprostřed cesty, kus před stanicí kontrolující papíry, v 4.600 metrech. Je sedm ráno. Nad dálnicí, přede mnou, jsou pouze holé svahy, pokryté kameny všech velikostí. První část výstupu na ostroh táhnoucí se vzhůry je jednoduchý. Tuhle cestu jsem si vytipoval minulý týden při výstupu na vrch na druhé straně údolí.

Leh údolí


směrem k vršku

nekonečná kamenná pole

Odtamtud obtížnost rychle stoupá. Volné kameny pokrývají zemi a každý krok je třeba pečlivě zvážit a odhadnout, abych se nezranil. Sebemenší dotek kameny podněcuje k tanci a mnohé jsou dost velké na to, aby snadno zlomily nohu. A to v tenkém vzduchu, daleko od jakékoli další živoucí duše, není příjemná vyhlídka. Držím si závratnou rychlost jednoho kilometru za hodinu, i když s dýcháním nemám větší problémy.

sousední vrchol

RIP báglik

asi moc sušenek :D

Pásy hor na sever i jih se krčí pod vrstvou mraků ležérně visících v 6.500 metrech a ukrývajících nejvyšší z vrcholků. Připomínají peřinu, chránící mě před ostrým sluníčkem. Bez jeho paprsků se vzduch neprohřeje, ale to při výstupu vzhůru není nikdy problémem. Extra vrstvy jsou pouze potřeba na špici, kdy lezec náhle vypne interní tepelný reaktor.

střípky sněhu pod vrcholem



Kus pod závěrečným výstupem nacházím kámen připomínající křeslo ve tvaru vajíčka a skrze mraky se na mě na pár minut usměje slunce, zatímco si sedám a spořádávám olbřímí, 100 gramovou tyčinku. U druhé její půlky už prakticky spím; dohnalo mě brzké vstávání a energetická náročnost výšlapu. Ale krátký odfrk mi umožňuje vyběhnout posledních třicet minut do 5.700 metrů bez větší námahy. Na vrchu stojím krátce po poledni.

napiš, jestli najdeš 100 rozdílů!


spokojený autor

výhledy - sever - směr údolí Nubra

výhledy - jih - Leh údolí

Ladakh je v porovnání se Sagarmathou placatý. I ostré, osamocené vrcholy přitahující pohledy tu zapadají do linie dalších hor. Žádný není dominantní a údolí mezi pásy hor se zdají být mělká, posazená pouze jeden až dva tisíce metrů sněhem pocukrovanými špičkami. Na mé dnešní hoře sníh není, ale v dálce vidím zamýšlené šestitisícovky - jak titěrný rozdíl na papíře - bílé jak labutí krk. Budem si muset dát majzla.

barvy ve vejšce


Pauzičkování, focení, točení a obdivování okolí mi zabírá víc než další hodinu, a nemůžu si dovolit strávit dalších pět hodin na cestě nazpátek. Volím proto jinou cestu z hory, která se z nadhledu zdá méně kamenitá. Scházím podél potůčku, který ve výsledku zbarvuje Ležské údolí, a trpělivá navigace o něco jednodušším terénem mě svede nazpátek k silnici během tří hodin.

ohlédnutí nazpátek


dolů k silnici

čerstý sesuv půdy

Staví mi druhé auto; místní pár, který neumí anglicky. To pro mě tradičně bývají divné jízdy, jelikož stopař by za cestu měl platit konverzací. Ale nabízí mi jabko doprovozené klidným úsměvem a já konečně dovoluji mé mysli, která rychle dohání tělo v celkovém vyčerpání, se také nechat odvézt do západu sluníčka.

13 zobrazení2 komentáře

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Česká zima

2 Comments


To je taková krása 😎

Like
Voita
Voita
Sep 05, 2023
Replying to

A to byly po vrcholcích mraky!

Like

Nezapomeň prosím poslat srdíčko, funguje jako ukazatel aktivity. A zvaž sdílení s kamarády. Díky!

bottom of page