top of page
  • Obrázek autoraVoita

Na hraně odjezdu

Doufal jsem, že se mi podaří ještě jednou potkat Sohaila, který akorát v sobotu odlétal do Nepálu na výcvik. Moct letět přes Ladakh, bude to dvě nebo tři hodiny dlouhý let. Namísto toho letěl na jih do Karachi, z tama do Dubaje a pak nazpátek do Nepálu s jinou aerolinkou. Blbost světu vládne.

neděle v kostce

Vlastně mě nemělo překvapit, že byl pozdě a neměl čas. V retrospektivě jsem pod horami dobrou polovinu roku strávil čekáním a vyšel tak jeden z pěti plánů. Motorka a nezávislost na místních by se tu měla vyvažovat zlatem. Jih Evropy, španělská dochvilnost, italský um plánovat či řecká spolehlivost jsou v porovnání výkvětem civilizace. Tady do toho ještě tak dvě nebo tři generace potřebují dospívat.

Čest průbojným výjimkám, které jsou oproti svým spoluobčanům o pár pokolení napřed.

pondělí v kostce

Dopoledne jsem čekal na Sohaila, odpoledne na Ehsena. Krásně jsem tu neděli proflákal. V obchoďáku, kam jsem se zašil, mě k večeru už považovali za součást vybavení. A v noci se ptali, jestli je všechno v pořádku...

Ehsen bydlí kus za městem, takže když jsem ho ve finále vyrazil potkat, tak už mě nikdo nechtěl vzít; povídavou ale mělo řidičů víc. A tak jsem odpovídal na klasické dotazy, načež mi bylo sděleno, že tak daleko se řidiči nechce. A šel jsem o vůz dál...

uhánění na letiště

Pondělí jsem poctivě proflákal zotavováním se z nedělního flákání. Nějak jsem nenašel energii jet do města, pak zpátky, pak na letiště...

A taky jsem poněkud zoufale obepisoval lidi v Riyadhu; slíbené ubytko si majitel na poslední chvíli rozmyslel a hotely začínají na 1.500 za noc. Za to bych v Pákistánu bydlel týden.

vchod

S první špetkou štěstí za poslední dva měsíce mi skutečně jeden člověk odepsal; slíbil mi jednu noc a jako bonus mě přihlásil na neplacenou, státem organizovanou prohlídku hlavního města Saudské Arábie. Vypadá to, že sranda bude.

jak zvenčí ... tak zevnitř

Riyadh i Islámabád mají letiště téměř 50 kilometrů za městem. Při odletu jsme dojížděli na dřeň, Ehsen byl jako vždy plně vytížen. Ale bylo to fuk; stejně jsem čekal, než naskočí odbavovací terminály. Aspoň jsem měl čas vzpomínat, jak jsme sem s Mikym a Jurajem v lednu o půlnoci jeli kupovat letenky na poslední chvíli na sever. To bylo jinší dobrodružství...

za kontrolou pasů už byl klid

Krom rozbitýho počítače trvalo odbavení asi deset minut. Saúdský víza mi nikdo nechtěl věřit - sada hieroglyfů naškrábaná propiskou jsou nejpunkovější víza, co jsem kdy viděl. Snad je po přistání někdo zvládne přečíst.

15 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Česká zima

댓글


Nezapomeň prosím poslat srdíčko, funguje jako ukazatel aktivity. A zvaž sdílení s kamarády. Díky!

bottom of page