top of page
  • Obrázek autoraVoita

Odjezd z Dhaky

Po ranním balení se vyrážím kvapem do města; venku jsem chvíli po desáté, což je téměř můj týdenní rekord. Bobříka vstávání s kuropěním jsem si tu nevysloužil.

valíme

opáčko

Včera jsem pokus o stream odpískal, páč počasí nemělo dobrou náladu. Dneska poslední šance před odpichem.

Popojetí o pět kilometrů zabere přes hodinu a ještě se potřebuju před streamem najíst; a jelikož mi je jasný, že brzo budu přecházet na rýžovo - kuřecí dietu, tak zamířím do mně známého řetězce na bagel.

keška jedna a dvě (DNF)

Banani a Gulshan, severní část centrální Dhaky, je místem, kde vegetí expati a místní smetánka. Mrakodrapy tu natláskaný spolkly víc peněz než domky všech Bengálců dokopy.

Na sterilnějším prostředí a tišších ulicích to je poznat.

vstup do ráje

Prošli jsme během dvou hodin pár parků a dobře se nám šlo, než byl někde nahoře vydán exekutivní příkaz celou zemi utopit v Bengálský zátoce.

Dál už se nešlo.

Otevřelo nám to ale prostor představit si Harry Pottera - vědce, který systematicky a s vervou rozebírá původní od oka sešitý svět. Čtivo to je extrémně chlámavé - jestli někdy v Bangladéši uslyšíte zkazky o bláznivým cizinci, co se řechtá na celý kolo, tak to jsem byl já.

"Jediný schopný investiční makléř by dokázal do týdne vlastnit celý kouzelnický svět. Harry si postřeh uložil do paměti pro případ, že by mu někdy došly peníze nebo měl volný týden." (4. kapitola)

hlavní třída

když ne na kameře, tak aspoň na fotkách

O pár hodin později, zmoklej jak kokos pod vodou, jsem zpátky na pokoji.

Čas obrnit se a vyrazit; prvním cílem mimo Dhaku je Bogura na severu země, u které leží dvě významné místní pamatky.

Místní mi radí, ať zamířím na nejbližší autobusovou stanici. Jenže ta je na přesně opačný straně města, než kam chci jet; můj bus tam tutově nenajdu.

Ale maj pravdu, že deset kilometrů na správnou stranu města se rovná sebevraždě.



Volím tedy centrální autobusák, vzdálený tři kilometry. Uber, Pathao ani inDrive nic nenachází, a doprava se za těch patnáct minut strávených čekáním nepohnula ani o kolečko. Ale první dva kilometry jsou pod krytem vyvýšené dálnice, a tak vyrážím nejrychlejší metodou.

Za kolejemi, kde závory skládají čtvrt hodiny před projetím vlaku, se věci trochu hýbou a jeden rikša mě ukecá, ať nastoupím. Střecha bude za chvíli končit...



Borec začne po deseti minutách mezi řečí zvedat cenu, a tak mu platím poměrnou část původní domluvy a du zpátky na déšť. Prší, že by mi nepomohl ani ten voděodolný návlek na batoh, co jsem nechal v Arunachalu. I tak toho ale lituju...

Na stanici sem o dvacet minut dýl, než kdybych šel pěšky celou dobu a stejně mokrej.

jižní okraj

v pekle jsem už viděl hezčí nádraží

i když to pořád nic není proti Guayaquilu

Proč sou stanice veřejný dopravy všude na světě noční můrou, že by Goya pookřál?

Od snahy pořídit jízdenku přes net upustím, když se přirážka vyšplhá na deset procent. Kupuju u jednoho z klidnějších okének, jehož jméno poznávám z online výběru.

Nechci jet moc brzo - cesta dle papírů trvá čtyři až osm hodin, a být vysazen v novém místě před pátou ráno je vždycky náročný. Volím tak odjezd o půl jedenácté.

zpět na dietě

Na papíru. Za monzunu...

O půlnoci nás prodejce odvádí k autobusu. Veškeré plány, co si vzít k sobě do kabiny, odvály hodiny čekání. Musím věřit Bengálcům...

Nejsou tu postele, bylo by to neefektivní. Jen sedačky. Čeká mě dlouhá noc...

13 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Česká zima

Comments


Nezapomeň prosím poslat srdíčko, funguje jako ukazatel aktivity. A zvaž sdílení s kamarády. Díky!

bottom of page