top of page
  • Obrázek autoraVoita

Oficiélní povinnosti

Seděl jsem nad včerejším příspěvkem až do poledne. V hostelu je spousta společenských prostor, včetně příjemného střešního prostoru a tak jsem strávil poklidné ráno ponořen do ozvěn uplynulé noci.

Jednou z mých hlavních ambicí pro dnešek bylo zůstat mimo dosah pálivého sluníčka a dát končetinám šanci si trochu odfrknout, což přidalo další výmluvu ke strávení rána bez běhání po městě.

předek hostelu

Leh je placatější

je tu míň schodů =)

a temné průchody pro trpaslíky

Hnán zvědavostí jsem se rozhodl si Povolenku do Chráněných Oblastí zařídit sám, bez využití turistických agentur.

Zprvu jsem byl vyhnán - během obědové přestávky se přeci nepracuje. Vrátil jsem se deset minut po jejím konci - a našel úředníky akorát si vytahující oběd. Na otázku, jestli bych měl ještě chvíli počkat, mi jeden z nich stoicky odpověděl ... 'to bys měl'. Tak fajn.

Žádost samotná vyžadovala primárně prosebný dopis adresovaný komisariátu, o povolení k návštěvě inkriminovaných oblastí. Naštěstí měli připravenou šablonu. Skupinu tu netřeba, až k hranicím cizince nepouští, tečka.

Papíry jsem dostal do hodiny a zaplatil za ně stejně, jestli ne víc, než bych platil při žádosti skrze cestovku.

vrchní úředník / skladování dokumentů (2022 povolenky)


vyprahlý okraj města

Leh / hrad

Papírování mi z odpoledne moc nenechalo, ani z nálady mluvit o dalších cestovních plánech s dalšíma cestovkama, poněvadž jsem si na to téma celý den psal s několika dalšíma lidma.

Volba tak padla na hrad. Vstup je osm korun pro Indy, kilčo pro ostatní. Pokladní mi do ruky strčil starou účtenku, kterou očividně používají pořád dokola. Pochybuju, že ze vstupného něco jde na údržbu - a ono proč by, Leh je jedním z míst, které milují mezinárodní organizace a proudí sem neutuchající tok peněz na podobné účely.


výzdoba královské komnaty

exhibice Ladažských památek (90% kláštery)

Hrad je o dobré století mladší, než klášter nad ním. Ale má devět pater plných pokojů a balkonů, jak by jeden čekal... je pěkně renovovaný, i když přístupný je pouze zlomek.

Zůstává otevřený do západu slunce, spektakulární lokace pro sledování každodenní loupeže, kdy noc za bílého dne vysává světlo a teplo z údolí.

výhledy z hradu



kradení sluníčka

Ze všech online debat se vynořil jeden týpek s nadšením pro hory, který už v Lehu nějakou dobu je. Aklimatizovaný, aby mu výlety vyšly po straně k práci, jednoduše chodí pětidenní trek za jeden den. Přes 45 kilometrů, 2.000 vejškovejch nahoru a dolů, do 5.500 metrů.

V porovnání to je téměř dvojnásobná vzdálenost 'nejvyššího na světě' maratonu, který se tu koná za týden.

Pozval mě, ať se přidám 😬

Odmítnul jsem 😅

I já mám limity 🥹

14 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Česká zima

Comments


Nezapomeň prosím poslat srdíčko, funguje jako ukazatel aktivity. A zvaž sdílení s kamarády. Díky!

bottom of page