top of page
  • Obrázek autoraVoita

Okraj Gangtoku

"Cestuješ sám?

Tupý pohled.

"Kdybys vzal svoji manželku, krásně byste si to tu užili!

... "příště," přikývnu.

ranní čaj

Pán ne/naplnil má očekávání. O služby fotografa pro rodinnou památku neměl zájem. Místo toho mě zasadil do latě k dětem a ženě. Priority.

Ale bylo slunné ráno v botanické zahrádce a byl první, kdo mě dnes (nepřímo) obvinil z anti-sociálnosti. A tak jsem se do kamery usmál.

Květinové výstavní centrum

Zůstávám de facto nad městem; mimo centrální ulice, a jen kousíček od nejvyšších vyhlídek. Což, pro mě, je neodolatelné lákadlo. Obzvlášť, když je po ránu v rámci možností pěkně. Občas vykouklo i sluníčko. Stejný nápad měla zhruba miliarda indických rodin, byť ti se vozí v taxicích. Špičky kopců tu jsou, jako na mnoha místech, zasvěceny náboženství. Seděl jsem u dveří Hindu chrámu, četl si a čekal, až přestane pršet, když mi do klína přistála něčí obětina; hromada ovoce a cukroví. Možná mám potenciál uchytit se jako žebrák?

momentky


výhledy z kopců

"Chceš svýzt?

Na klikaté cestě z kopce vedle mě přibrzdil taxík a z něj se na mě usmíval postarší američan. Původem Kaliforňan, konvertovaný a vystudovaný Budhista, navštěvující lokální posvátná místa. Čmuchajíc zajímavý příběh, odsunul jsem zbytek odpoledních plánů stranou a vyrazil na jízdu.

Ganesh Tok


Hanuman Tok

Projeli jsme celé město, až do dalšího tibetského chrámu. Můj nový společník tu čekal na svou bhútánskou spojku, výhoda let strávených studováním v oblasti. V srdci navždy hippie, řídnoucí vlasy v drdolu a především široký úsměv, širší o absenci veškerých zubů. Po těžké nehodě ho doktoři v Americe napojili na nejsilnější prášky a jako saxofonistovi mu zuby následkem... vypadaly.

Druhou klinickou smrtí si prošel, když se rozhodl doktorům prášky hodit na hlavu. Částečně určitě kvůli zubům, ale především pro oblak otupělosti, který mu konstantně halil mysl. Nemožnost volby.

Spolu s prášky se vzdal i života v Americe, a nyní pendluje mezi Indií a Nepálem na americkém důchodu. Ale má svoji svobodu a vědomí, že až umře, tak umře nezatížen stíny rozhodnutí, která neučinil. A s trochou štěstí se mu splní i poslední přání.

"Budhismus mi dal to nejcennější, co mám. Až umřu, tak jim [do Tibetu] chci dát malý dárek nazpátek.

výhledy z okna při debatě

Povídali jsme až do noci; výběr nejzajímavějších myšlenek shrnuji v Extra příspěvku pro Byznys Třídu.

23 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Česká zima

Commentaires


Nezapomeň prosím poslat srdíčko, funguje jako ukazatel aktivity. A zvaž sdílení s kamarády. Díky!

bottom of page