top of page
  • Obrázek autoraVoita

Podvodní neděle

Lámu se z postele před devátou, abych stihnul sraz s Raisulem. Už téměř umím spát au nature, sans peřina, ale vstávání do třicítek mi ještě dělá problémy. Procházím ranníma ulicema, které zabydlují místní koloriti:

  • borec šlape cement, jak kdyby to byly klasy obilí

  • jeden pán drží tucet dýchavičnejch kuřat, druhej kladívko a pilku

  • tři žebráci: slepej, chromej a línej - uhodneš, kdo z nich je podvodník?

  • váhoměrci s váhami, od těch po prabábi až po blikavý moderní, těžší než váženej, který člověka za pětník zvážej i s peprným komentářem

  • pozůstalci po včerejší noci sedící na bobku, s roztaženejma kolenama, očůravající cokoli, co se nestihne uklidit z dostřelu - místní pokus o diskrétnost

lovci duchů jsou zde stále populárním zaměstnáním

vykládka dortů

křižovatka - předtím, než začne být vytížená

v rikšově tahu

/ městská zeleň

Raisul změnil plán, takže jsme nejdříve šli do jeho oblíbený reštyky, kde přede mnou bez ptaní přistál vývar z kuřecího morku, oleje a chilli papriček. Tak sem taky změnil plán, a nechal ho to pro změnu tempa zaplatit.

On přehodil taktovku a chytře na mě hodil placení lístků luxusního autobusu za město. "Vojto! Dej sem 10 dolarů!" Tak proto mě kamarád všude tak zval...

sbíráme plakáty

za městem

Raisulova firma na pomoc venkovu

bezpečný pokoj

továrna na led (prý)

Za město jsme vezli plakáty plné proletářských hesel; tak se všude pod horami šíří osvěta na vesnice. Vesničanky jsou vyfoceny, plakáty se znovu odvezou, protože by je "holky akorát zničily, k ničemu jim přece nejsou" ... nějak jsem tomu nepřišel na kloub.

"Důležitý je, aby všichni znali slovo Agroekologie. Pak se jim bude žít líp, až přestanou používat pesticidy a kupovat osivo od velkejch konglomerátů."

Zrno pravdy tam někde bude... ale sem jedinej, komu to zní jak pasáž z Pelíšků?

naloďování se

mělčiny

dnešní hvězdy

Jeden z mých letošních méně obvyklých zážitků: na lodi s dvacítkou převážně muslimských žen všech věkových kategorií. A fotí si mě Bangladéšani, který celý procesí vedli. Trochu mi to připomíná vtip komika Dave Chapelle o ženách (je sprostej, takže si ho musíš přeložit po vlastní ose).

Jezdili jsme po záplavových planinách, které jsou větší část roku mělkým jezerem, v kterém se dá chodit. Zároveň je plný ryb, který se nás neustále snažily sestřelit z lodě, zatímco je z oblohy sestřelovaly orli. Prej to je šťastný znamení, když člověka trefí večeře do frňáku.

Jako odměna za foto - seanci byla rozdaná svačina. Chlapi se spokojeně nacpávali, a i několik postarších paní a nejmladších holek se taky najedlo. Většina, už tak v šoku, že sedí na lodi s cizincem, striktně odmítla odhalit obličej. Vždycky je obdivuju, že jim zahaleným v tom horku neslezou všechny vlasy.

Nakonec se osmělily, a byť mi ruku nepodaly, aspoň pár fotek si se mnou z druhé strany lodě ostýchavě pořídily.

Tak sem byl alespoň příjemné zpestření odpolední vyjížďky na loďkách.

A samozřejmě skvělý PR flák pro pěkně oblečené pány - nic není zadarmo.

pan kazatel

nositelky plakátů

vykouzlil jsem pár úsměvů :)

Lodníkům došel uprostřed akce benzín v jedný z loďek, ale nikoho to moc nepřekvapilo. Po neúspěšné snaze přelít benzín a nastavit ho vodou z jezera sme druhou loďku zbytek odpoledne vláčeli za sebou jak pejska.

břuch ...?

zatím ještě ne :)

odpoledne na jezeře

kouzelné

velkolepé finále

Když se mě Raisul pokusil přikázat, abych zaplatil i zpáteční jízdu do Dhaky, tak jsem jen vyprskl - a pak jsme strávili rozpačité dvě hodiny jízdy ukřičenou tmou v naprostý tichosti. Trochu se o tom rozepisuju v Bonusovým příspěvku.

busy - Nej zdroj místní TV kultury

6 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Česká zima

コメント


Nezapomeň prosím poslat srdíčko, funguje jako ukazatel aktivity. A zvaž sdílení s kamarády. Díky!

bottom of page