top of page
  • Obrázek autoraVoita

Pracovní den

stresové okamžiky

Shiva mě ráno opouští. To je v pohodě, věděl jsem to. S Azadem míří zpátky do KTM. Já se mám stěhovat o dům dál, ale nevím, jestli ráno nebo až večer (1). Ptát se nemá cenu, protože i v Nepálu se žije podle teď a ne teď filozofie. Shivovi příbuzní nemluví Anglicky (2), což je myslím jeden z důvodů, proč mě přestěhoval. Ale jim to nevysvětlil a tak se mě teď ptají, jestli odcházím proto, že se mi u nich nelíbí...? (3)

Nakonec se ráno nestěhuji. Čas jít do školy. Chystám se vyrazit, když jsem uveden do kuchyně k jídlu (4). Dal Baht s kuřetem, které je v místním podání kost a kůže, doslova. Sním všechno možné, ale s kostmi mám problém (5). Všichni jedí rychlostí světla a za chvíli na mě koukají přes prázdné talíře (6).


jako malé podpásovky

první

druhá

třetí

čtvrtá

pátá

šestá

Nenechám se rozrušit. Přesně takhle se cestovatelé učí nebrat věci vážně. Jsou, jaké jsou.

Do školy dorazíme v 9:39, minutu před uzavřením brány.

Nádech.

Ponor.

Plav.


záblesky

Opozdilci dřepující za bránou.

Děti seřazené jako vojáčci mašírující do tříd.

Školka s jednou učitelkou na 30 děcek.

Pětiminutová porada trvající hodinu.

Křičené přivítání v učebně.

Třída 13 až 18 -letých, pohledy upřené na mě.

Snaha vymyslet jak mám vést hodinu?

Taky mě tu na ulici sejmou kudlou?

uh-oh, špatná země ----


bílá nadřazenost

4 hodiny a jsem zpět na břehu. Na konci týdne mám odevzdat (jsem požádán) seznam nápadů jak spasit místní ekonomiku, z dětí udělat nové Einsteiny a vyřešit světový hlad. Já mezitím koukám na učebnici matematiky pro 8. třídu, plnou Xek a Ypsilonů, vzpomínajíc, jak jsem měnil jejich tajemství za gramatické postřehy se sousedem v lavici na střední...

Budeme si muset popovídat o lokálním vnímání bílých, než z toho budu mít problém.



19 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Česká zima

Comments


Nezapomeň prosím poslat srdíčko, funguje jako ukazatel aktivity. A zvaž sdílení s kamarády. Díky!

bottom of page