top of page
  • Obrázek autoraVoita

Sám v hlavním městě

Každé ráno přichází vystřízlivění z kouzel předešlé noci ... zní to povědomě? Jen pro cestovatele to znamená, že hřejivý pocit z příjemného místa na strávení noci (ve vši počestnosti) mizí v ranním oparu a já se znovu vydávám na cestu o které při nejmenším netuším, kam mě onoho dne zavede.

s příchodem dešťů rozkvétají barvy

A tak jsem opustil Anasovu vilu, tradičně jen s nyní opět tuze těžkým batohem na zádech a vyrazil do mega města. Lidí tu prý bydlí okolo 8 milionů, ale přátelský taxikář z letiště, pocházející ze Súdánu, zmiňoval přinejmenším 10 milionů cizinců, kteří zde pracují. Tato dekáda je v KSA nazvaná Cesta ke 2030 i proto, že toho roku se zde bude konat Expo, největší a nejhezčí světový veletrh snů. Plány počítají s dvojnásobkem obyvatel v hlavním městě - a já si nejsem jist, jestli lidí nebo občanů. Třeba to do té doby přestane být rozdíl.

jeden ze dvou mrakodrapů otevřených veřejnosti

a Národní Knihovna


uvnitř

V polovině odpoledne mi přišla dnešní omluvná zpráva; jdu na návštěvu za králem, nemůžu tě ubytovat. Na to se nedá nic moc namítnout. Už jsem zvyklej. A tak sem poděkoval, popřál zajímavej pokec a začal žhavit appky ubytko zprostředkovávající za bakšiš. Hostel, který jsem občas při falešných hledáních - není nad psychologické hry s AI - vídal, měl místo. Za třetinku oproti nejlevnějším alternativám.

Kingdom Centre (centrum království)

hotel a nákupní centrum s vyhlídkou ve 300 metrech

jih a sever - do 2030 bude ve zaplněné mrakodrapy

Z mrakodrapu, kde jsem přes odpoledne vegetil a rozjímal o rozvoji města, to bylo okolo půl hodinky... chůzí i autem. A já nikam nespěchal...

červenou ... nebo modrou ?!

zpátky na zemi

menší mrakodrapy

V KSA (Království Saúdské Arábie) jsem nikým; žádný selfíčka, pokřikování, pohledy leda na batoh a i ty se briskně bez zájmu posunou dál. Zdvořilosti se mi dostává turistické: úsměv a slova vycházející z hlavy, nikoli od srdce (nebo hrabivých rukou). Už nemusím v panice prchat před dětmi i dospělými, když někdo otevře pusu, nemusím automaticky odpovídat nekupuji nebo selfíčka došly, sorry. Chvíli to potrvá, si zvyknout.

Al Turaif

kulturní skanzen

doma

prodejci datlí

odchod do války

stavění domů

Pozvání na ulici na večerní výlet po městě bylo to poslední, co jsem očekával. A tak jsem se jel podívat na At Turaif v Al Bujairi, což je staré královské město, před 100 lety ve válce téměř srovnané se zemí a v rámci 2030 neuvěřitelně rekonstruované. Připomíná teď živoucí skanzen, jaké jsou po celém světě. S tím rozdílem, že i děti běhající po ulici tu jsou jen divadelní herci, fotografové zaměstnanci (a ne živnostníci s licencí) ... vstupné je jednotné a dalších peněz netřeba. A Saúdové si chodí fotit pouliční prodavače, okolo jakých jsem celý rok chodil. A šeptají si, takhle jsme žili a naprosto netuší, jak moc se mýlí. Ve skanzenu totiž chybí toxická špína, lepivý smrad, přežrané mouchy a další. Musel jsem se smát, protože to bývala realita jejich pra/rodičů... jak rychle se zapomíná.

-- error --

to je ten správnej král

Momentální skóre 2/2: včera jsem potkal dva české obchodníky v mešitě, dneska rodinku na mrakodrapu.

14 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Česká zima

Comentarios


Nezapomeň prosím poslat srdíčko, funguje jako ukazatel aktivity. A zvaž sdílení s kamarády. Díky!

bottom of page