top of page
  • Obrázek autoraVoita

Víkend v horách

Aktualizováno: 14. 11. 2023

Ve zkratce, víkend stál za houbelec.

Pevnost Baltit / údolí Hunza

zátaras

První vlaštovka se ukázala už v pátek večer, když mi českej kamarád z Nepálu napsal, že se ten můj nepálskej kamarád, co mi v létě tak pomáhal, vykašlal na naši poslední domluvu. Měl předat moje věci, co jsem u něj nechal. Že si pro ně českej kamarád dojde odmít, že mu je doveze na hotel - půl hodinová záležitost.

Za měsíc se k tomu nedokázal dostat. I potom, co výslovně napsal, že vyráží věci předat a vzít si balíček dobrot, co sem mu posílal poděkováním.

A tak sem přišel o dva tisíce za prázdnej kufr a věci dál kvasí v Kathmandu.

nedostal sem se daleko

Křídla Hunzy

U týhle příležitosti asi vyzdvihnu prostý rozdíl, díky kterýmu my máme extra buřty typu domy se zateplením a centrálním vyhříváním... a většina JV Asie ne. I v horách, kde by se jim to šiklo. Kouzlo se ukrývá ve školách; a zdaleka nikoli vyučovaných předmětech; o mém názoru na školství se rozepisuju pro Byznys Třidu tady.

My se totiž na škole jaksi mimochodem naučíme zodpovědnosti, dochvilnosti, spolehlivosti - někdo líp, někdo hůř, ale jako společnost to přijmeme za naše hodnoty, které je aspoň občas záhodno dodržovat.

Tady je pořád tradicí elektřinu nebo internet platit, až když je odstřihnou.

když každý měsíc tři dny nesvítíš, tak máš v roce měsíc zdarma!

jářku geniální

Rakaposhi

spodní část ledovce Ultar

Druhá zdrcující zpráva přišla v sobotu, když už jsem byl na cestě do hor. Byl mi domluven kamarád, u kterého si mám půjčit klíčky k chatě. A ten mi napsal, že do zamýšleného údolí musím mít povolení od starosty vsi a průvodce, jinak že mi klíčky nedá. Naopak, že zavolá cajty, ať mě z tama vyvedou.

A tak jsem většinu soboty proseděl u krajnice a dopisoval si s lidma.

Povolenka je za stovku, ale k čemu mám mít průvodce o dva tisíce výškových níž, než jsem letos tolikrát chodil sám? Aby mi říkal, ať nikam nechodím, ideálně abych zůstal v chatě, aby to pro něj bylo co nejmíň práce a nejmenší risk, že se mi něco stane? A za to abych platil litr za den, a ještě borca na treku živil?

A do šesti tisíc, kam bych průvodce vzal, mi onen kamarád řekl, že by byly potřeba aspoň tři lidi a deset dní (spočítej si); to už je horská výprava se vším všudy.

Chybí mi Ladakh.

Hunza z luk pod Ultarem

střední část ledovce Ultar

Nakonec mě týpek, co pracuje v Japonsku, vzal zpátky. Japonštinu vystudoval v Islamabádu a pak si v Tokyu našel práci. A stýská si, že Japonsko je samá práce a žádná sociální interakce. Pro tu si jezdí sem, kde práce je po skrovnu. Inu, balanc vládne světu. To jen lidi, co nikde nebyli, věří influencerům že jinde je dokonale a zároveň zprávám že jinde je peklo.

lavinka

Hoon vrch / Japonský hřbitov

Do třetice sem se dozvěděl večír, že stan, co jsem si chtěl alternativou k chatkám půjčit, je ve skutečnosti Muhammada a nikoli v obchodu k pronájmu. A že než aby mi ho půjčil jen na pár dní, tak radši půjde do hor sám.

A bylo to.

ne můj kemp

západ slunce z kopců

V neděli jsem si zopakoval denní výstup pod Ultar, do místního magického údolí. Dají se z tama teď po odpoledních pozorovat majestátní laviny, protahující se puklinami pod Ultarem. A dvojička Evropanů si tam postavila stany na noc. Já si mezitím utříbil, že do hor chodím pro výhledy; jen mrznout někde v údolí si klidně odpustím. Kde kluci stanujou je sluníčko a teplo tak tři hodinky denně, od deseti do jedný. Zbytek dne člověk buď chodí, nebo mrzne.

A tak nejspíš zkusím ještě několik krátkých výletů za výhledy a bude to letos muset stačit =)

bonusová fotka: nehybná Leo

17 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Česká zima

コメント


Nezapomeň prosím poslat srdíčko, funguje jako ukazatel aktivity. A zvaž sdílení s kamarády. Díky!

bottom of page